Uáááá…už zase škol(k)áááá!!

Jo, už je to tak. Prázdniny letos ufrnkly jako vrabec (byť po koronavirové zkušenosti s domácím učením mohly některým rodičům připadat zbytečně dlouhé :) ) a nový školní rok je takřka za rohem.

Někteří sice ještě na poslední chvíli dovolenkují, spousta z nás už se ale z cest vrátila (nebo se o to alespoň na hranicích s Rakouskem snaží – myslíme na vás! ♥ ) a čeká nás v první řadě vyhrabat se z té hromady špinavého prádla, které nás při vybalování zasypalo.

A pak nás čeká ještě jeden důležitý úkol – někde doma leží jakýsi seznam věcí do škol(k)y, který jsme kdysi (= před začátkem prázdnin) ve škol(c)e dostali a který teď budeme muset někde najít a začít podle něj postupně odškrtávat to, co doma někde vyštracháme.

Pokud jde o ty ostatní věci, které doma nejsou (k nalezení), čeká nás výlet do nákupního centra.

Protože to máte bačkůrky, náhradní ponožky a prádlo, pyžamko, triko s krátkým, triko s dlouhým, tepláčky, čepici, batůžek…

…pro školáky pak tužky, pastelky, pera, guma, ořezávátko (už několikáté..chjo…), pravítka, kružítka, sešity, nové větší bačkůrky…

…a ještě zaplatit obědy, zaplatit kroužky, zaplatit škol(kov)né, zaplatit…

…UŽ DOST, PANE LORENC!

Většina z nás už má tohle nejspíš hotové… (Ehm…ještě ten batůžek do školky vlastně…píšu si…)

Na co se ale nejde připravit tak úplně dopředu, je vstávání a celý ten ranní kolotoč a vypravování se.

Jako jo, můžeme už poslední týden prázdnin začít mučit naše ratolesti nastavováním budíku, posouváním večerky směrem dozadu a cvičně se můžeme každý den vrhnout na chystání dvou a více svačin (mužské polovičky jistě dvojitou sváču do práce ocení).

Ale najít způsob, kterak ty děti po zazvonění budíku z těch postelí dostat a kterak je namotivovat k pokud možno svižné akci alá „oblékání, snídaně, zuby, hřeben a čau“, to je prakticky na Nobelovu cenu.

Nenabídnu vám teď nic převratného, nic, co by vaše dítko z té postele vyloženě vytáhlo (ono je taky každé dítě jiné), ale nám doma se osvědčily magnetkové obrázky (chcete-li piktogramy) s jednotlivými ranními činnostmi.

Stačí si jednoduché obrázky nakreslit, vybarvit a dát na ledničku či na nástěnku, jak je libo.

Naše první magnetková sestava byla kombinací obrázků ručně kreslených a obrázků vystřižených z různých dětských časopisů. Je to mimochodem jen jedna z mnoha možností, jak využít staré časopisy.

Taky si můžete obrázky stáhnout z internetu.  Ty ode mě máte k dispozici TADY>>

Já všechny obrázky raději vždycky ještě zalaminuju, abych prodloužila jejich životnost, a nalepím na každý z nich kousek magnetické lepící pásky. Stačí je ale jednoduše vystřihnout a klasickou magnetkou přichytit na ledničku, obyčejným špendlíkem na nástěnku a podobně.

Pokud doma nemáte, doporučuju pořídit barevné magnetky (prodávají se i s různými smajlíky, zvířátkové apod.), nebo barevné špendlíky či rýsováčky na nástěnku, aby si děti mohly splněnou činnost označit a věděly, co ještě musí před odchodem do škol(k)y stihnout.

Magnetky najdete v každém vybavenějším papírnictví, barevné špendlíky už jsou snad po rouškovém šílenství v galanteriích rovněž k mání :)

Pro puberťáky už tahle legrace nebude, to uznávám, ale pro předškolní děti určitě. I školáci na 1. stupni jsou ještě poměrně hraví a najdou si v tom určitě to svoje.

V neposlední řadě jsou tyhle obrázky dobrým prostředkem komunikace s autistickými a dalšími dětmi, které svět kolem nás vnímají jinak.

Tip na závěr

Je známo, že na čem se člověk sám podílí, to má pro něj větší hodnotu a váhu, než to, co mu samo spadne do klína. Kapesné jsme určitě vždycky utratili mnohem dřív, než později na brigádách pracně vydělané peníze :)

Doporučuju tedy do tvoření zapojit děti, kterých se plán ranních činností bude týkat. Když si sami obrázky nakreslí, nebo ty vytištěné alespoň vybarví a na ledničku či nástěnku umístí, budou mít pocit, že je to vlastně celkem fajn zábava a ne jenom jedna z dalších povinností, pouze hezky načančaná.

Pokud dítě nerado kreslí a vybarvuje, může obrázky alespoň vystřihnout. Nejde nám přece primárně o dokonalost, ale o funkčnost. A koneckonců kdo vlastně rozhoduje, co je a co není dokonalé? ;)

Tyhle dva obrázky stříhala resp. kreslila ve svých cca 3 letech moje dcera a myslím, že mají své osobité kouzlo.

No a znovu tady platí, že když necháte děti, aby do toho vnesly svoje nápady a zlepšováky, budete určitě mile překvapeni, s čím vším přijdou.

A mě potěší, když mi o některém z vašich společných nápadů napíšete na red.dog@zuzkacervena.cz.

Přeji pohodový vstup do nového školního roku vám i vašim dětem :)

"Jako máma dvou dětí a kámoška (ne)jednoho hafana vím, jaké je soužití s touto smečkou divočina. Chci se s vámi podělit o svoje postřehy a zkušenosti, jak to udělat, aby to byla především pořádná psina." Více o mně zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů

  • Nejnovější články
  • Rubriky
  • Potkáme se na Facebooku: