Jak je to s tím „kočičím obdobím“ aneb když je kočičí lásky čas

Ten náš Brex to teda zase vymňoukl.

Ve svém článku o kočkách zase napsal kdeco, ale podstatných informací v něm bylo pomálu. Tak si to pojďme probrat trochu podrobněji.

Tak tedy kočky a jejich lásky čas

Jedno musím Brexovi nechat – ta období, kdy jsou kočky pohlavně aktivní (dle jeho slov ukvílené), má odpozorovaná fakt dobře. 

Kočky jsou opravdu polyestrická zvířata s pohlavní sezónností.

Polyestrická znamená, že u nich během roku proběhne více říjí.

Sezónnost, tedy konkrétní období v roce a délka říje, se pak odvíjí od místa, kde kočka žije. Myšleno geograficky, nikoli jestli bydlí ve sklepě či u vás v posteli :) Souvisí to mimo jiné s délkou a intenzitou denního světla.

U koček tak v našich končinách probíhají 2-3 období zvýšené pohlavní aktivity. První je už v lednu a únoru (ano, jaro na kočky přichází dřív, protože se už koncem prosince začínají prodlužovat dny), druhé je v měsících červnu a červenci. Někdy proběhne ještě jedno, méně výrazné období, koncem podzimu (obvykle během října, později už zase ubývá denního světla).

Je tedy dobré s těmito fázemi počítat, a pokud nechcete mít neplánovaně koťata, nejpozději při prvních příznacích (ideálně však mnohem dřív) nechejte své kočky vykastrovat.

U kocourů zase kastrace zabrání nežádoucímu značkování. Pach kocouří moči je totiž velmi nepříjemný a výrazný a jen máloco ho dokáže přebít.

Kastrací kočičích samců se rovněž omezí množství nově se rodících koťat, byť tzv. u sousedů. Ale i ty sousedovic budou nakonec chodit na vaši zahradu, k miskám vašich koček a v době říje budou „kvílet“ i pod vašimi okny :)

Kdy může mít moje kočka koťata?

Začátek puberty nastává u koček obvykle mezi 5.-9. měsícem věku (průměr je 7 měsíců). Výjimečně ovšem může puberta nastoupit už ve 3 měsících (nebo naopak až v roce a půl).

Je to ovlivněno vícero faktory. Patří k nim:

• stupeň tělesného vývoje
  – u většiny koček přichází puberta při hmotnosti kolem 2,3-2,5 kg
  
  
• způsob chovu
  – volně žijící kočky dosahují puberty dříve, než kočky v uzavřeném chovu
  – kočky žijící v přítomnosti pohlavně aktivních koček a kocourů dosahují puberty rovněž dřív
  
  
• plemeno 
  
  
• roční období – kočky narozené na jaře začínají obvykle mrouskat až začátkem následujícího roku (během lednového období), podzimní koťata mohou „stihnout“ už následující jaro.

Co je potřeba před zákrokem vědět

Kastrace je VŽDY prováděna v anestezii ( = znecitlivění, laicky označované jako „narkóza“), jejíž součástí je i aplikace analgetika (látky působící proti bolesti). 

Během anestezie dochází ke zpomalení peristaltiky, zjednodušeně řečeno se mnohem méně hýbou střeva, a pokud by bylo zvířeti před zákrokem podáno krmení, mohlo by dojít k jeho vyzvracení a hrozilo by riziko vdechnutí a s tím spojených komplikací, které mohou zvíře ohrozit na životě. 

Z tohoto důvodu vám nejspíš většina zvěrolékařů doporučí, abyste svého mazlíčka nakrmili naposledy nejpozději 12 hodin před operací. Podávání vody obvykle nebývá žádný větší problém a zejména u menších zvířat je vhodné přísun tekutin ponechat, aby nedošlo k dehydrataci a špatnému fungování ledvin.

I když většina zvířat druhý den po zákroku normálně funguje, přesto je dobré raději počítat s 1 dnem dovolené (případně nechat kastraci udělat před víkendem), kdyby přece jenom bylo potřeba na vašeho mazlíčka dohlédnout.

Jak probíhá samotná kastrace

Kastrace kocoura a kočky se podstatně liší. Pokud jsou zvířata normálně zdravá, samičí pohlavní orgány se nacházejí v břišní dutině, zatímco samčí varlata jsou uložená v šourku, tedy mimo dutinu břišní. Od toho se odvíjí jak délka, tak náročnost prováděného zákroku, a s tím zase souvisí i nároky na délku a způsob vedení anestezie.

Kocouři

Kastrace u kocourů je poměrně rychlý zákrok a kocouři po něm mohou velmi brzy (zpravidla do 24 hodin) normálně fungovat. Jako u každé operace, i zde mohou nastat komplikace, ale ty zpravidla nejsou nijak závažné, případně jsou velmi snadno řešitelné a především jsou opravdu ojedinělé.

Kočky

U koček je kastrace o něco složitější, protože se k pohlavním orgánům (děloha s vaječníky) musíme dostat přes břišní stěnu a s tím souvisí i následné uzavření operační rány. Nicméně i tak je to jeden z nejčastějších veterinárních zákroků a komplikací bývá taktéž velmi málo.

Nejčastěji se u koček provádí odstranění vaječníků (tzv. ovariektomie), v indikovaných případech  se pak odstraňuje s vaječníky i celá děloha (ovariohysterektomie). I tady platí, že je zákrok prováděný v celkové anestezii a obvykle pak kočky rovněž normálně fungují do 24 po probuzení.

Následná péče

Jak u samců, tak u samic se v drtivé většině případů používá vstřebatelný materiál. Není tak potřeba řešit jakékoli pozdější vytahování stehů. Výjimečně může některý veterinář použít nevstřebatelný materiál na zašití samotné kůže břicha a následně si pak po 10-14 dnech pozve majitele s kočičkou na vytažení stehů. Vstřebatelný materiál však ušetří kočce zbytečný stres v ordinaci a majiteli ušetří další cestu k veterináři.

Během anestezie a ještě cca 12-24 hodin po probuzení (zvláště není-li zvíře ještě zcela probrané) mají zvířata sníženou schopnost termoregulace. Je proto potřeba je držet alespoň následující den v teple. Pokud jsme domů dostali zvířátko, které není ještě zcela probrané, v přepravce, zakryté dekou nebo ručníkem, ho dopravíme domů.

Doma ho položíme na podložku na zem v blízkosti topení. Nikdy je nepokládáme na postel nebo jinou vyvýšenou plochu, protože hrozí, že by mohlo dojít k pádu. 

Ve chvíli, kdy jsou schopna sama stát na vlastních nohou, aniž ztrácejí rovnováhu, je možné jim dát misku s vodou. Teprve později jim můžeme dát i malé množství potravy, ideálně měkké, aby si prázdná střeva postupně zvykla na přísun potravy a začala zase pracovat obvyklým tempem.

Citlivějším jedincům lze několik dalších dnů podávat léky proti bolesti. Nicméně zejména u koček (samic) není troška bolesti úplně od věci. Napomáhá tomu, že se kočky většinou pohybují opatrněji, neskáčou tolik, a v místě, kde je operační rána sešitá, pak nedochází k takovému tahu. Rána se tak lépe a rychleji hojí.

Důležité je, aby si kočky (a vlastně i kocouři) nelízali stehy. Jak známo, kočičí jazyk je pokrytý drobnými papilami, což jsou v podstatě takové dozadu směřující „háčky“, které jsou poměrně tvrdé, a kočičí jazyk je tudíž docela drsný. Díky tomu stačí pouhých pár minut „práce“ na stezích, aby došlo k jejich rozlízání a následnému otevření operační rány. 

U psů se tento problém často řeší tzv. límcem kolem krku, který zvířeti zabrání na ránu dosáhnout. Pro kočku je tento způsob víceméně nepoužitelný, protože kočkám límec způsobuje příliš velký stres a negativní dopady výrazně převáží ty pozitivní.

Je kastrace skutečně nepřirozená?

Lidé jsou v této otázce rozděleni v podstatě do dvou táborů. Jedni jsou zastánci provádění kastrací, druzí argumentují tím, že je to pro zvíře nepřirozené.

Musím říct, že chápu oba tábory, nicméně přece jen si dovolím na tuto otázku odpovědět rovněž otázkou:
Jak moc přirozené je topení „nadbytečných“ koťat ?

A že se bohužel i v dnešní době stále děje… :(

Je dobré zvážit všechna pro a proti – zvážit, jestli budeme schopni (a také ochotni) se o případná koťata postarat, a pokud usoudíme, že nikoli, uvažujme o „nepřirozené“ kastraci jako o rozumném řešení. Jak pro majitele, tak i pro zvíře a jeho případné potomky.

Tak.

Tolik pro dnešek ode mě. Budete-li mít nějaké nejasnosti nebo dotazy, neváhejte a napište mi e-mail, nebo pod článek do komentářů. Veškeré kontakty na mě najdete dole pod článkem.

A nezapomeňte se mít hezky ;)