Škola o prázdninách?

Jsme v druhé půlce prázdnin a mnohé rodiče možná začínají přepadat obavy, jestli ti jejich školáci zvládnou v září naskočit hladce do školního koloběhu.

 – „Nezapomněli přes prázdniny všechno?“

 – „Neměli bychom sem tam něco procvičit, ať ty znalosti trochu oprášíme?“

 – „Ale zase když jsou ty prázdniny, přece jim to nebudu kazit, makali během školního roku dost.“

 – „Navíc pak budu za rodiče prudiče. Jako malá jsem to sama nenáviděla. Kdy jindy odpočívat než o prázdninách, že jo?“

 – „Njn, ale co když…“

Obavy se střídají s nutkáním nechat dítě vydechnout alespoň o prázdninách.

A co si budeme povídat, v létě sami raději vyrazíme na výlet, než abychom s dětmi promrskávali násobilku, nebo vyjmenovaná slova. No, jo, ale zase aby to pro ty naše drobky nebyl v září moc velkej šok.

Tak víte co? Ukážu vám…

…jak se učit a přitom se vůbec neučit

Škola hrou. Motto používané od dob Jana Amose Komenského, díky němuž koneckonců i vzniklo.

Učitel národů to sice myslel trochu jinak (hrou byla míněna divadelní hra), ale i tak byl jeho styl vzdělávání na tu dobu dost „alternativní“.

V dnešním slova smyslu jde o to udělat vzdělávání zábavné tak, aby si děti ani nevšimly, že se něco učí.

A tak tu mám pro vás dneska pár tipů, jak to udělat.

Napadlo vás někdy, kolik „učiva“ se dá probrat během jednoho výletu do lesa?

Začneme matematikou

• Můžete posbírat (přesně stanovený počet) šišek a házet jimi na terč. Kdo ví, kolikrát jste se trefili a kolik šišek šlo mimo?
• Starší děti můžou procvičit násobilku, když budou zjišťovat, kolik budete mít šišek dohromady, když si jich každý z vás nasbírá třeba 5.
• Vlastně se dá počítat cokoli, co v lese míjíte – stromy (klidně třeba jen určitý druh), zvířátka (včetně brouků a mravenců), pařezy, žaludy, nasbírané lesní jahody nebo ostružiny, větve spadené na cestě a tak dál. Kolik uší dohromady má 5 veverek? A kolik nohou má tříhlavé stádo srnek? Počítat můžete i to, kolikrát jste zaslechli sojku, kukačku nebo jiného ptáka. Pokud rádi sbíráte houby, můžete je průběžně sečítat taky.
• Nasbírejte malé kamínky a zahrajte si hru Sudý-lichý.
• Společně hádejte, jaký geometrický tvar představuje pařez, když na něj koukáme seshora, kámen, který leží na dně studánky, nebo smrček rostoucí u cesty.

A teď trochu češtiny

• Slovní fotbal se dá hrát kdekoli. Procvičíte první a poslední písmeno případně slabiku (to je fajn hlavně pro nastávající prvňáčky), se staršími dětmi můžete zkusit i další varianty. Tipy na různé slovní hry najdete i tady.
• Co všechno v lese začíná na S? Nebo na P? Sojka nebo strom? Pařez nebo pavučina? :)
• Jaká podstatná/přídavná jména můžeš použít, abys popsal, co v lese vidíš?
• Napadá tě nějaké zvíře nebo rostlina, které jsou ve vyjmenovaných slovech? Sýček, sýkora, výr, nebo třeba kobylka hopsající na louce.
• Napadá tě nějaká kniha, ve které je hlavním hrdinou pes/jelen/liška/zajíc/veverka…?

A jsme u přírodopisu

• Která zvířátka bychom mohli na výletě v lese potkat?
• A která u nás určitě nikdy neuvidíme?
• Víš, proč má většina zvířat v lese hnědou srst? (Seznámíme se nebo si připomeneme pojem mimikry.)
• Pro ještě hravější formu, třeba pro menší děti, můžeme zalovit v pohádkách: Jaká zvířátka jsou v pohádce O Budulínkovi nebo O Smolíčkovi pacholíčkovi? Jakého kamaráda měla Ariel, Vayana, Locika, Popelka a další princezny? Jaké zvíře je symbolem Spidermana, Batmana, nebo třeba Supermana (pro větší zábavu můžeme dávat i chytáky ;) )?
• Můžete si začít povídat o čemkoli, na co v lese narazíte a o co projeví vaše děti zájem – o různých druzích hub, rostlin nebo zvířat, o tom, jak se počítá stáří stromů, jak vypadá a funguje mraveniště, čím se živí veverky nebo třeba krtek a tak dále.

Co když děti tuhle snahu prokouknou?

Jako rodič znáte svého potomka nejlépe, a tak víte, kterým směrem se ubírají jeho zájmy. Věřím, že z výše napsaného si určitě vyberete, čeho by se dítě mohlo chytnout.

A pokud je hodně hravé nebo potřebuje neustále nějakou akci a na nějaké povídání nebo pozorování ho neužije, můžete většinu těchto příkladů snadno převést v nějakou běhací hru.

Příkladem takového „akčního“ procvičování je matematické pexeso, které si můžete zdarma stáhnout tady.

Tip na závěr

Ať už „opáčko“ pojmete jakkoli, zkuste začít něčím lehčím, u čeho je pravděpodobné, že to dítě zvládne. Bude mít dobrý pocit a je větší šance, že bude chtít ve hře pokračovat.

Po několika snadných příkladech/tématech můžete zkusit něco o fous těžšího. Pokud se i tady chytne, můžete směle pokračovat dál.

Pokud zaváhá a hrozí, že by ho hra přestala bavit, vraťte se zase o krok zpátky, kde se mu dařilo. A nebo to jednoduše nechte být a zahrajte si spolu třeba na schovku (u té se mimochodem taky počítá ;) )

Smyslem prázdninového procvičování totiž není „dostat z dítěte to nejlepší“ a už vůbec ne za každou cenu. Jde o to začít pomalinku roztáčet mozkové závity, aby to pak v září tolik nedrhlo.

Hlavně se ale chceme bavit a strávit s dětmi na výletě fajn společný čas. Vždyť jsou přece prázdniny :)

Mějte se prima, ať je váš život psina ;)

PS: Pokud potřebujete procvičit něco, o čem jste přesvědčeni, že to formou hry nejde – uznávám, že u krasopisu jsou možnosti omezené (ale nikoli nulové!) – napište mi na red.dog@zuzkacervena.cz a určitě spolu něco vymyslíme ;)