Jak to chodí v PPP?

PPP neboli pedagogicko-psychologická poradna je školské poradenské zařízení, jehož hlavní náplní je diagnostika, poradenství a intervence, nápravná péče a prevence. Poradna poskytuje služby dětem, žákům a studentům, jejich rodičům, pedagogům a školám.

Tolik seriózní definice a teď k tomu, co to vlastně v praxi obnáší.

Jedním z nejčastějších důvodů, proč se rodiče s předškolními dětmi objednávají do poradny, je posouzení školní zralosti – tedy jakési připravenosti dítěte na školu. Ta zahrnuje nejen jeho schopnosti týkající se sluchu, zraku, grafomotoriky a podobně (tzv. psychické funkce), ale také fyzickou a sociální zralost (připravenost dítěte obstát v novém prostředí, v kolektivu, v interakci s vrstevníky, v komunikaci s dospělými apod.).

Cílem tohoto článku je podělit se o zkušenost s návštěvou jedné takové poradny (kam jsme šly s dcerou právě kvůli posouzení školní zralosti), a tak čtenáře, kteří to mají teprve před sebou, připravit na to, co je čeká.

Ve spoustě rodičovských skupinek, na různých fórech apod. se obvykle dočtete, že jsou poradny na jaře kvůli zápisům do školy plné a termíny se hledají jen těžko. A hromadně se doporučuje hlásit se o termín nejpozději v listopadu, v lednu už prý může být s termínem problém…

Tohle mi běželo hlavou loni někdy začátkem prosince s tím, že už tam musím konečně napsat, jinak se nikam nevejdem.

No, zkrátím to. Dopadlo to tak, že mi paní učitelky ve školce řekly, že vyjádření budou psát později, že je ještě spousta času. A v poradně, kam jsem nakonec psala těsně před Vánoci, jsme termín dostaly na půlku března. To jen tak pro vaši představu :)
(Tady připomínám, že pokud zvažujete odklad (nebo naopak předčasný nástup dítěte do 1. třídy), je potřeba ne/doporučení z poradny předložit už při zápisu, tedy mít zprávu z PPP v době zápisu už fyzicky v ruce.)

Z poradny nám poslali záznamový arch (něco jako dotazník) k vyplnění anamnestických údajů – ty zahrnovaly kromě základních informací o dítěti i rodinnou anamnézu (počet sourozenců, rodinné prostředí apod.), údaje o raném vývoji dítěte včetně psychomotorického vývoje, zdravotní anamnézu, povahové rysy dítěte (přednosti, nebo i zlozvyky atd.), údaje o školní ( = školkové) docházce a další části.

Podobný dotazník vyplňuje i mateřská školka, která  každé dítě sleduje od začátku jeho docházky. Paní učitelky si průběžně zapisují, co a jak dítě zvládá či nezvládá, a vyhodnocují jeho pokroky nebo i tzv. slabá místa, na kterých je potřeba ještě zapracovat. Tato soustavná činnost se označuje jako diagnostika dítěte (předškolního věku). V posledním ročníku mateřské školy se pak paní učitelky zaměřují přímo na školní zralost, která s předchozím vývojem neoddělitelně souvisí.

Závěry z této diagnostiky pak školka posílá přímo poradně. Vy jako rodič máte možnost si tyto informace od paní učitelky v MŠ vyžádat k nahlédnutí.
Předpokládám ale, že v zájmu dítěte se o jeho případné (ne)zralosti s paní učitelkou bavíte průběžně během celého školního roku, takže nejspíš stejně tušíte, co se v archu píše :)

Když nastal den P…

…dostavily jsme se s dcerou do budovy, ve které sídlí několik psychologů, speciálních pedagogů a dalších pracovníků poradenského zařízení. Vyplnila jsem jakýsi krátký „vstupní“ formulář a společně s dalšími rodiči a dětmi jsme čekali, až přijdeme na řadu. Šlo to poměrně rychle a navíc měly děti na chodbě k dispozici různé hračky a didaktické pomůcky, takže nám to uteklo.

Když se ozvalo naše jméno, šly jsme do kanceláře k paní psycholožce společně. Ta se s námi přivítala a následně dala dceři papír, aby nakreslila postavu, zuby (jako u pily) a ještě něco dalšího (podrobnosti ohledně kresby si už přesně nevybavuju). Zatímco se dcera pustila do práce, povídaly jsme si. Paní psycholožku zajímalo, jak to se zralostí dcery vnímám já, jestli jsme spíše pro odklad, nebo chceme dceru do školy dát, a v čem, pokud vůbec, máme hlavní pochybnosti.

Domluvily jsme se, že později, až dcera dokreslí, počkám na chodbě, a ony spolu projdou základní testování. Vše bylo na naší svobodné vůli s tím, že pokud by se dcera ostýchala zůstat v kanceláři beze mě, měla jsem možnost tam bez problému zůstat s ní.
(Nutno podotknout, že jsme měly štěstí na opravdu velmi příjemnou, chápavou a nepochybně i velmi zkušenou paní psycholožku, čímž chci říct, že – tak jako u všeho – je to o lidech a připouštím, že ne všichni pracovníci poraden musí být nutně takto respektující.) 

Dcera s mou nepřítomností souhlasila a tak jsem si šla sednout na chodbu.

V tomto bodě silně doporučuju vzít si sebou nějakou tlustou knihu alá Vojna a mír, protože testování bylo poměrně dlouhé a v našem případě zabralo skoro hodinu a půl. Na chodbě byly sice knihovničky se spoustou knih a her, ale byly samozřejmě připravené pro výrazně mladší věkovou kategorii, než jsem já :)

Samotné testování se skládalo z řady úkolů, které měly prověřit nejen dovednosti dítěte v oblasti školní zralosti (jestli opravdu slyší první hlásku ve slově, pozná odlišný obrázek mezi ostatními, umí odhadnout větší/menší počet puntíků, správně drží tužku atd. atd.), ale i samotnou úroveň inteligence, logického uvažování a podobně.

Současně si u toho paní psycholožka všímala, jak dítě komunikuje, jestli je bázlivé, nebo naopak výřečné, jak vnímá chyby a hodnocení a další věci týkající se sociální a emoční oblasti.

Protože jsem u testování nebyla osobně přítomná, nedokážu většinu úkolů popsat nijak podrobně, některé z nich mi pak ale paní psycholožka ukazovala a vysvětlovala, co konkrétní postup dítěte znamená a na čem se dá ještě pracovat. Tento rozhovor probíhá obvykle bez dítěte (proto ty hromady knih na chodbě), ale když dcera po chvilce přišla zpátky (asi že už je měla všechny přečtené :) ), dořešily jsme zbytek v pohodě v její přítomnosti.

A co dál?

Výsledkem takovéto návštěvy pedagogicko-psychologické poradny bývá zpráva, ve které poradna doporučí, případně nedoporučí, odklad školní docházky.

Pokud si jako rodiče „pouze“ nejste jistí, ale vlastně se se školkou víceméně shodujete, že dítě je na školu připravené, není zpráva v podstatě nutná. Do poradny si v takovém případě jdete spíš pro nějaké ujištění či jiný úhel pohledu. Tak tomu bylo i v našem případě.

Zvažujete-li však odklad (nebo naopak předčasný nástup dítěte do školy), bez zprávy z poradny se neobejdete. Současně pak musíte u zápisu předložit i stanovisko odborného lékaře (obvykle stačí váš pediatr).

Musím se s dítětem objednat do spádové poradny?

Stejně jako jsou spádové základní a mateřské školy, funguje spádovost i u poradenských zařízení. A stejně jako u škol, není povinné objednávat se pouze do vaší spádové poradny. Vybrat si můžete jakoukoli, ale přednost v ní budou mít obvykle ti „spádoví“.

Nicméně není od věci zvážit skutečnost, že – za předpokladu, že dítě hlásíte do spádové školy –  poradna s danou školou dlouhodobě spolupracuje, zná tamější poměry, přístup k výuce a k potřebám dětí a i na základě toho vám může ohledně nástupu či odkladu dobře poradit. Koneckonců od toho tu je :)

Shrnutí na závěr

1. Do poradny se objednejte včas. Ideálně v rozmezí listopadu až ledna. 
   Na druhou stranu mnohé děti dělají skokové pokroky, a pokud by bylo dítě posuzováno příliš brzy, může být posouzeno jako nezralé, přestože do září může ještě klidně všechno dohnat.
2. Nezapomeňte včas vyplnit a odeslat anamnestické údaje o dítěti.
   Čím konkrétněji a upřímněji budete odpovídat, tím přesnější bude obrázek o dítěti a následně i závěr z poradny.
3. Bude to na dlouho
   Vezměte si sebou knížku a pro sebe i pro dítě také nějakou svačinu a pití. I pohodlné přezůvky se můžou hodit.
4. Neexistují hloupé otázky.
   Kdykoli vám nebude něco jasné, ptejte se. Od toho tu poradny jsou a vy jako rodič přece chcete mít jasno. A k tomu potřebujete mít odpovědi na své otázky.
5. Dejte sobě i dítěti čas (ať už to znamená cokoli).
   Čas dozrát, čas na rozmyšlenou, čas na získání odstupu, čas na cokoli, co k rozhodnutí potřebujete. Pokud vás nečeká zápis už zítra, nechte to všechno alespoň pár dní po návštěvě poradny uležet.

Mějte se prima a přeju vám i vašim dětem, ať se rozhodnete správně ;)